DENÍK MÁMY

Dopis, který nikdy nebude přečtený….

 

 

 

Čas letí jako blázen a nedá se zastavit.

Zní to jako klišé a věřím, že jste se tomu někdy stejně jako já jen zasmály nebo mávly rukou.

Ale on opravdu letí a tak rychle, že mi ta chvíle, kdy se narodila moje nejstarší dcera dnes přijde jako mrknutí oka.

A přitom je to už 11 let.

Před jedenácti lety se poprvé nadechla a já se stala poprvé mámou.

A dalších osm let a šest.

Přesně tolik narozeninových svíček včera na dortu sfoukly moje nádherné a tvrdohlavé dcery.

Chtěla bych je ještě tolik toho naučit, o velkém světě a životě. Chtěla bych je uchránit před vším, co by je mohlo trápit. Rostou před mýma očima tak rychle.

Vím, že jim nestihnu všechno říct, vysvětlit, před každým nebezpečím je varovat a ochránit.

Ale doufám, že i když si tento dopis nikdy nepřečtou, budou vědět všechno, co v něm je.

Continue reading „Dopis, který nikdy nebude přečtený….“

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail