Archiv pro štítek: blog

S majestátností Lvice

Minulý rok jsme s mužem a našimi pěti dcerami navštívili rodinnou farmu. Součástí tolik potřebné dovolené byla i návštěva Zoo ve Dvoře Králové. Na tom není nic zajímavého, takže Vám tu nebudu popisovat, jak stáda zeber běhala po trávě, šimpanzí mládě se houpalo na větvi a šakal hlídal své doupě. Popravdě […]

Dvě slova, která by měla zaznít častěji

  Je ještě spousta věcí, o kterých musíme jako mámy spolu mluvit a mluvit o nich hodně nahlas, aby jsme se navzájem slyšely a byly slyšeny. Pro začátek ale tahle dvě slova, která se zdají být malá, budou stačit. Jsou vlastně úplně jednoduchá. Ani těžká na vyslovení. A přesto je pro někoho […]

Když se mračna zatáhnou

A není to ze dne na den. Občas se nějaký ten mráček objeví na obloze každého z nás. Všimneme si ho, ale je tak nepatrný, že skrz něho prosvítá sluníčko. A za pár minut je pryč. Každý máme dny, kdy mráčků přibývá a druhý den, už je zase naše obloha […]

Dny, o kterých příliš NEMLUVÍME

  Minulý týden jsem stála uprostřed kuchyně a dívala se na všechen ten nepořádek.  Za mnou zněl pláč naší pětileté dcery, ten den asi po třetí už. Byla jsem unavená a frustrovaná a chtělo se mi křičet. Cítila jsem, jak se ve mě hromadí vztek  a všechny ty negativní pocity, […]

SOBECTVÍ, které není sobecké

NESOBECTVÍ. To je jedna z důležitých vlastností, které typicky přisuzujeme k tomu „být mámou“. OBĚTOVAT SE. Být tady ve dne v noci, odložit svoje přání a potřeby stranou pro druhého. Pocit ztráty něčeho, co jsme měly dříve. Často máme ten pocit, že čím více se obětujeme, čím více tady budeme […]

BILANCOVÁNÍ, které nemá smysl

Milí čtenáři i čtenářky tohoto blogu, Na sociálních sítích se už hromadí přání blogerek a blogerů k Novému Roku a ani já nechci zůstat pozadu. Pokud se ale i toto přání pojmout po svém. Tak jako vždy. Když se rok s rokem sejde, bilancujeme. Tak nějak přirozeně postupem času s […]

Když BUBLINA praskne

K napsání tohoto článku se chystám už pár dní. Vždycky mi ale přišlo, že není o čem psát. Nic nebylo definitivně uzavřeno, žádný verdikt nezazněl. Bouchat tedy šampaňské na oslavu, mávat na ústup nebo vyvěsit bílý prapor, bylo předčasné.