• DENÍK MÁMY

    SOBECTVÍ, které není sobecké

    NESOBECTVÍ. To je jedna z důležitých vlastností, které typicky přisuzujeme k tomu „být mámou“. OBĚTOVAT SE. Být tady ve dne v noci, odložit svoje přání a potřeby stranou pro druhého. Pocit ztráty něčeho, co jsme měly dříve. Často máme ten pocit, že čím více se obětujeme, čím více tady budeme a čím méně se budeme starat samy o sebe, tím lepší mámy budeme. Protože mámy přeci trpí, nespí, neudělají si na sebe ani hodinku čas, jenom přežívají den ze dne a uprostřed toho všeho stojí, křičí a chtějí utéct pryč. Nebo ne?

  • DENÍK MÁMY

    11 faktů o učení na nočník

    V životě každého malého, roztomilého batolete přijde chvíle, kdy bude muset odložit plenky a naučit se chodit na nočník jako velké. Nočníkování patří bezesporu mezi nejsilnější zážitky všech rodičů. Vzpomínky se jim často po zbytek života vracejí a připomínají jim sladké časy, kdy téma „nočník“ bylo na prvním místě, stejně jako barva, konzistence a četnost vylučování jejich drobečka. Já jsem celý proces absolvovala už 5x. Netvrdím, že jsem nějaký expert, ale za mnou jsou vidět výsledky. A jejich celkem pět. Některé zbavování plenek bylo snazší, jiné těžší, ale ve výsledku jsem postupovala vždy stejně. Připravila jsem si tedy pro Vás jakýsi manuál, plný tipů a poznatků, které jsem nasbírala za…

  • DENÍK MÁMY

    25 Věcí, které jsem se naučila za 11 let rodičovství

      Je to neuvěřitelné, ale je to už 11 let, co jsem mámou. Přijde mi to jako chvíle a přitom je to taková doba. Bydleli jsme celkem  v 9-ti různých bytech/domech a během té doby jsem porodila pět dětí. Oslavili jsme 37 narozenin, sbalila jsem nás na celkem 8 dovolených a plenky jsem měnila  5,108 dní! Než se mi narodila první dcera, měla jsem jasnou představu o jejím stravování, spánku i výchově. Velmi brzy mi došlo, že s dětmi se nedá plánovat téměř nic. S naprostou jistotou někoho bude v den pečlivě naplánovaného odjezdu, bolet břicho, ucho, nos nebo prst. A nebo všechno dohromady. A všechny představy o tom, jak…

  • DENÍK MÁMY

    Dvě slova, která by měla znít častěji

    Je ještě spousta věcí, o kterých musíme jako mámy spolu mluvit a mluvit o nich hodně nahlas, aby jsme se navzájem slyšely a byly slyšeny. Pro začátek ale tahle dvě slova, která se zdají být malá, budou stačit. Jsou vlastně úplně jednoduchá. Ani těžká na vyslovení. A přesto je pro někoho velkým problémem je říct nejen druhým, ale hlavně přijmout to, co obsahují. Místo nich si říkáme spoustu jiných věcí. Nepodstatných, zraňujících, neosobních. Hlavně nepodstatných, protože mě upřímně řečeno vůbec nezajímá, jestli Vaše dítě ve dvou letech umělo citovat celou encyklopedii, v roce bylo bez plen a dudlíka nechtělo, protože přeci dobře vědělo samo, že je škodlivý a fuj. A už vůbec mě nezajímá,…